Příběh Renaultu 16: Revoluce na pěti dveřích

Když se v roce 1965 objevil Renault 16, svět automobilů zažil šok. V době, kdy se nosily klasické tříprostorové sedany, přišel Renault s velkým hatchbackem, který měl motor vpředu, náhon na předek a páté dveře. Pro mě jako pro strojního inženýra byl „Šestnáctka“ vždycky technickým vrcholem své doby. Nebylo to jen auto, byl to manifest funkčnosti. Když jsem se rozhodl, že si pořídím veterána, nehledal jsem sportovní kupé ani luxusní limuzínu. Chtěl jsem tenhle „švýcarský nůž“ na kolech.

Můj exemplář je verze TX, tedy ten úplný vrchol produkce z poloviny sedmdesátých let. Našel jsem ji ve Francii, kousek od Lyonu. Majitel byl starý architekt, který ji používal jako své pracovní auto po celých třicet let. Auto bylo sice mechanicky v pořádku, ale interiér byl totálně zničený od slunce a neustálého převážení výkresů a modelů. Přesto jsem věděl, že ji musím mít. Ta verze TX měla totiž pětistupňovou převodovku, dvojité světlomety a hlavně motor o objemu 1647 ccm, který s tímhle autem dokáže dělat divy.

Restaurování interiéru byla noční můra. R16 je známá svou variabilitou – sedadla se dají posouvat, sklápět, nebo z nich udělat postel. Mechanismus je to složitý a sehnat neprosezená křesla v původním veluru byl úkol na několik let. Ale ten výsledek! Když dneska jedu na sraz, beru s sebou celou rodinu a hromadu kempingového vybavení. Všechno se tam vejde a všichni mají pohodlí, které by jim záviděli i cestující v první třídě. Podvozek s torzními tyčemi žehlí silnici způsobem, který je dnes už zapomenutý. Nejzábavnější na R16 je ale ovládání. Řazení pětistupňové převodovky pákou pod volantem vyžaduje trochu cviku, ale jakmile ho dostanete do krve, je to neuvěřitelně návykové. Je to auto dvou tváří. Umí být klidným společníkem na dlouhé trasy, kde jen tiše ševelí, ale když na to šlápnete, verze TX dokáže na dálnici potrápit i mnohem mladší vozy. V klubu se na „Šestnáctku“ často kouká jako na praktika, ale já v ní vidím čistou avantgardu. Je to důkaz, že Renault měl odvahu dělat věci jinak dřív než ostatní. Pro mě není jen veteránem, je to denní připomínka toho, že dobrý design a chytrá technika nestárnou, jen dozrávají.